Chmel, voda a… Jaké ingredience tvoří základ piva?
Výroba klasického ležáku by nám asi náš nákupní seznam dost ozvláštnila. O speciálech ani nemluvě. Co všechno potřebujeme hodit do kotlíku, abychom ukuchtili to pravé české zlato? Kromě vody a chmele se dnes podíváme i na další suroviny, bez kterých by se večery mnoha z nás staly nudné a bez života.
Vyrobit dobré pivo chce trénink i cit pro řemeslo. V zásadě se ale nejedná o raketovou vědu. Dnes se nebudeme zabývat postupem výroby, ale něčím mnohem základnějším, a to ingrediencemi. Podíváme se na zoubek čtyřem elementům, které dohromady nechávají vzniknout nápoji tisíciletí. Vyhneme se dnes malinám, jahodám i jinému ovoci, které běžně najdeme například v Sourech. Pojďte s námi objevit tajemství dokonalé hořkosti a vyzývavého aromatu.
Voda hučí po lučinách
Nejen slepý houslista Mareš, ale také Bedřich Smetana. Česká hudba i historie s vodou neodmyslitelně souvisejí. Tato životodárná tekutina bývá právem označovaná za alfu i omegu dobrého piva. Na tu naši českou můžeme být opravdu pyšní. Jak by přeci mohlo být české pivo nejlepší, pokud by nebylo vyrobeno z prvotřídní vody?
Vodu dost často lidé přehlížejí. Musíme si ale uvědomit, že tvoří většinu obsahu v našem půllitru. Proto jí dnes věnujeme první místo. Měli bychom se u ní zaměřit na čtyři základní aspekty. Těmi jsou pH, tvrdost, alkalita a chuť. Tvrdost netřeba představovat těm, kteří mají pračku. Tyto dva světy se přirozeně nesnesou. pH ukazuje, jak moc je vodný roztok kyselý, nebo naopak zásaditý. Chuť je pravděpodobně prvek, který hodnotíme jako první a nejvíce si na něm zakládáme.
SLADká chuť
Na druhé místo si dnes postavíme surovinu, díky které bylo pivo vlastně objeveno. Slad je název pro naklíčené a následně usušené obilné zrno. Jeho výroba má své kouzlo. Zrníčka putují do sladoven, kde se připraví na své budoucí povolání. Nejčastěji se můžeme setkat se sladem ječmenným. Pivaři ovšem vědí, že si na čepu mohou často vychutnat i pivo pšeničné. To nám dokazuje, že druh sladu ovlivňuje chuť naprosto zásadním dílem.
Sladu je potřeba věnovat značnou péči, aby bylo pivo konstantní a chutnalo dobře jak dnes, tak za rok. Tato filozofie se ovšem týká pouze velikých pivovarů. Ty menší se mohou často setkat s nešvarem, kdy se ve výrobě objeví pytel, který zrovna „vychytal“ přehození výhybek z jednoho sladu na druhý. Každá várka je tedy naprostý originál, a to nás na kraftových pivech baví.
Hop přes Hops
Chmel, kterému Angličané říkají „hops“, by se mohl okamžitě dostat mezi znaky české státnosti. Naše země je totiž místem, kde se této rostlince náramně daří. Objektivně patří mezi světové pojmy a svědčí o tom i nebývalý zájem zahraničních výrobců o český chmel.
Tyto zelené hlavičky slouží převážně k tomu, abychom do piva dostali potřebnou chuť i aroma. Právě díky chmelu můžeme prohlásit, že je život skutečně hořký. Přestože je u nás nejznámějším producentem Žatec, mnoho malých pivovarů kombinuje odrůdu poloraného červeňáku se svou vlastní várkou čerstvého chmele. Další krok k originalitě, který si gigantický výrobce zkrátka nemůže dovolit.
Marš do práce!
Nejvíce pracovité, a přesto na posledním místě. Řeč je o kvasinkách. Nenechme se ale zmýlit. Tito drobní pomocníčci dělají z piva ten pravý alkoholický nápoj. Neúnavně hodují na cukrech, kterých je v rané fázi výroby více než dost. Během hostiny uvolňují mnoho látek včetně alkoholu. I ony ve finále přispívají k úžasnému aromatu a jedinečné chuti piva.
Kvasinky nad zlato. Věděli jste například, že plzeňský pivovar využívá jeden a ten samý kmen kvasinek už od té doby, kdy spustil výrobu? Pro jistotu uchovává vzorky tohoto zázraku na třech různých místech po světě. Kdyby se nedej bože stala nehoda, „Plznička“ poteče dál.
Závěrem
Dnes jsme si představili 4 základní suroviny pro výrobu pivíčka. Dovolte nám na závěr smeknout před všemi kraftovými pivovary. Ty mívají většinou dostatek kuráže s těmito ingrediencemi experimentovat a my si tak můžeme vychutnávat jedinečné originály v každé várce.
Přátelé pivaři a přítelkyně pivařky, na zdraví a brzy na viděnou.